Sportovní kurz zaměřený na vysokohorskou turistiku je nejmladším článkem z nabídky sportovních kurzů pořádaných předmětovou komisí tělesné výchovy. Ve školním roce 2018/2019 se uskutečnil již 7. ročník sice fyzicky velmi náročného, ale troufnu si tvrdit pěkného a poklidného kurzu.
Každoročně se studenti pod vedením zkušených instruktorů vydávají zdolávat vrcholy Vysokých Tater, někteří až na hranici svých nejen fyzických, ale i psychických možností.Odměnou jim jsou nádherné výhledy na okolní štíty, Slovenský ráj, Nízké Tatry nebo na polskou část Vysokých Tater a rozlehlá údolí.
Třicet turistických nadšenců se třetí červnovou neděli potká na vlakovém nádraží a s několika přestupy se dopraví do Tatranské Lomnice. Ubytování ve skromných podmínkách v turistickém táboře Prvý máj ještě více umocní pocit, že jsme v přírodě. Výhled ze zápraží chatky na Slavkovský a Lomnický štít ale stojí za to. Brzké vstávání před šestou hodinou je pro některé dosti nemilé, ovšem nezbytně nutné, aby se stíhaly spoje, které nás dopraví na nástupy jednotlivých túr.
V loňském školním roce jsme z důvodu povětrnostních podmínek často měnili program, ale nakonec se nám podařilo vše, co jsme si naplánovali. Kromě tradiční túry k vodopádům Studeného potoka, kam vyrážíme zpravidla druhý turistický den, jsme se vydali na chatu pri Zelenom plese, kde nám počasí nepřálo a nebylo možné pokračovat na Velkou Svišťovku a Skalnaté pleso. Náhradní trasa byla stejně náročná i se stejným převýšením. Co by to bylo za výjezd do hor, kdyby se nepodařilo zdolat alespoň jeden ze štítů. Každé ráno se na ten Slavkovský s kávou od Zuzky Kučerové dívám a slibuji kolegovi Miloši Šnédarovi, že tam ty studenty konečně vezmeme. K jeho radosti jsme si po letech mohli „odškrtnout“ další štít. Předposlední den jsme si užili zpěv poraženého fotbalového týmu (z „regeneračního“ zápasu po návratu ze Slavkovského štítu) u Štrbského plesa, výlet k vodopádu Skok a tradiční večerní opékání špekáčků a grilování.
Někteří kurz pojímají čistě jako sportovní výkon, jiní sem jezdí za účelem psychického odpočinku, aby mohli v klidu přemýšlet, daleko od lidí, obklopeni přírodou. Věřím, že i ti, kteří byli na takových místech poprvé, se nejen do Tater budou rádi vracet a že se naučili bezpečnému pohybu v horách.
Mgr. Petr Stupka