Dne 20. 9. 2016 se naše škola zúčastnila historicko-naučné exkurze do polské Osvětimi neboli Auschwitz a Březinky neboli Birkenau neboli Auschwitz II. Sešel se nás plný autobus (o tuto exkurzi bývá nebývalý zájem), a tak jsme se v úterý brzo ráno nalodili na palubu moc pěkného autobusu, který nás provázel celým dlouhým dnem. Nutno podotknout, že celá jeho posádka byla moc milá a co nejvíce nám vycházela vstříc.
Do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim jsme dorazili krátce po poledni a hned nás hnali ke vstupu, takže jsme nemuseli nikde otálet. Nasadili jsme si sluchátka a přiřadili nám dle mého názoru skvělého polského průvodce. Jediným nedostatkem byla jeho lámaná čeština, ale aspoň to nebylo tak jednotvárné.
Prohlídka tábora trvala asi dvě hodiny a podívali jsme se téměř všude (existují i šestihodinové prohlídky), kromě míst, která byla v rekonstrukci. Ne všechno mohlo být za ta léta původní, ale to, co bylo, mělo pekelně hustou atmosféru. Hlavně při návštěvě popraviště a plynové komory na nás smrt přímo dýchala.
Poté následoval hbitý přesun do vyhlazovacího tábora Březinka, několikanásobně horšího a většího centra nacistických vyhlazovacích procesů. Z Březinky toho nezbylo mnoho, nacisti po sobě chtěli "uklidit" co nejlépe a to, co zbylo, byly hlavně řady a řady domů a komínů. Vše původní. Celému objektu vévodila železnice, procházející celým táborem, a rozřazovací rampa. Návštěva Březinky trvala okolo jedné hodiny a pak jsme se celí vyčerpaní a plní dojmů vraceli do autobusu. Po cestě domů nás samozřejmě nemohl minout tematický film Chlapec v pruhovaném pyžamu. Počasí se nám také vydařilo, i když místy se sluníčko mohlo usmívat více.
Návštěvu dějiště nedávných dějin vřele doporučuju. Ale není to pro slabé povahy.
Dára Brabcová, 4.D