V termínu 23. 10. – 30. 10. 2017 navštívili studenti naší školy tři nejzajímavější města v Itálii – Benátky, Florencii a Řím.
Cesta letadlem Praha–Benátky trvala něco přes hodinu, pro dopravu z letiště do Mestre jsme zvolili místní dopravu, která nás iterační metodou přepravila do deset kilometrů vzdáleného hostelu za téměř tři hodiny. Další den jsme strávili v Benátkách. Nejkrásnější pohled na průčelí paláců je z kanálu Grande a proto jsme se plavili vaporetem až na náměstí Svatého Marka. Už Napoleon tvrdil, že je to nejkrásnější náměstí v Evropě a my to můžeme potvrdit. Prohlídku Dóžecího paláce jsme měli rezervovanou, tak jsme se předběhli dlouhou frontu a mohli jsme obdivovat jeho nádheru a bohatství, sál pro 1700 lidí, fresky, obrazy a sochy nejlepších italských mistrů. Za prohlídku určitě stála i Bazilika sv. Marka, i když zvenčí je krásnější než zevnitř. Pak už jsme se ztratili v úzkých uličkách aby každý našel své nejlepší italské těstoviny v bezpočtu bister a restaurací. Všichni se pak naštěstí našli a další den jsme mohli pokračovat vlakem do Florencie. Na trati je tolik tunelů, že zahlédnout z okna krajinu bylo příjemným osvěžením.
Dva dny, které jsme ve Florencii strávili, jsou velmi málo. Jeden den jsme věnovali prohlídce města – Katedrále Santa Croce, Ponte Vecchio, Palazzo Vecchio, Plaza dela Signoria, druhý den návštěvě galerie Uffizi, kde jsou asi největším lákadlem obrazy Botticeliho a Leonarda da Vinci, a paláce Pitti s přilehlými zahradami Boboli.
Následující den jsme po urputném hledání a s pomocí místních našli autobusové nádraží, které se skrývalo ve vnitrobloku a odjeli jsme autobusem do Říma, abychom zde ve třech zbývajících dnech v poklusu navštívili nejdříve Koloseum, Forum Romanum a Palatinum. Antický Řím jsme si připomínali každý den, protože cesta k našemu hotelu vedla po Via Apia Antica. Tato dva tisíce let stará cesta dnes místy připomíná spíše pěšinku. Další den jsme si prohlédli nejznámější fontány a náměstí, Pantheon a Katedrálu sv. Petra. Zlatým hřebem byla návštěva Vatikánských muzeí. Protože se neplatilo vstupné, fronty turistů před vstupem byly větší než obvykle. Nečekali jsme ani dvě hodiny a mohli jsme se procházet místnostmi a chodbami bohatě zdobenými freskami mezi skvosty shromážděnými církví po staletí abychom spolu s davy skončili v němém úžasu nad krásou Sixtínské kaple.
Itálie je krásná a bohatá země a obyvatelé jsou milí, přátelští a ochotni pomoci. Je to s podivem vzhledem k množství turistů, kteří stejně jako my, se sem opakovaně vrací.
Na závěr chci ocenit studenty, kteří se exkurze zúčastnili. Byli dochvilní , samostatní, o všechno měli zájem, nikdy si nestěžovali na únavu, pomáhali s navigací a dokázali se domluvit a orientovat v cizím prostředí.
Viera Hájková
