Exkurze ruského jazyka do Litvy: krásná města, písčité pláže a přátelští lidé

Napsal uživatel horakova dne 28.08.2022 - 22:28

Na jaře jsme měli velké plány. Chtěli jsme konečně se studenty navštívit ukrajinský přístav Oděsa. Jenže 24. února zahájil Kreml krvavou válku. Stáli jsme tedy před rozhodnutím, kam letos vyrazit, aby naši žáci mohli ruštinu použít. Rozhodli jsme se vypravit do Pobaltí a otestovat, nakolik se tam ještě dá rusky domluvit. Týdenní exkurzi financovanou Jihomoravským krajem jsme uspořádali na přelomu června a července. Naším hlavním cílem bylo město Kaunas, jehož region je partnerským pro náš kraj.


A Kaunas nás velice překvapil. Zelené aleje, rozsáhlé parky, upravené ulice, cyklostezky doslova na každém chodníku, kavárny, obchůdky. A všudypřítomné ukrajinské vlajky. Chvílemi měl člověk pocit, že není v Litvě, ale někde ve Lvově či Kyjevě. Solidarita Litevců (kteří sousedí s Ruskem i Běloruskem) nás přímo šokovala.

V Kaunasu jsme za tři dny viděli snad všechny turistické atrakce. Prohlédli jsme si bezpočet kostelů, zejména pak cihlové gotické chrámy ve stylu pozdní polské gotiky. Paní průvodkyně nás rusky prováděla také v útrobách prastarého kaunaského hradu. Svezli jsme se po místní lanovce k funkcionalistickému kostelu Vzkříšení, který studenti označili za „církevní mrakodrap“. A poslední večer jsme se na palubě výletního parníku nechali povozit po obou řekách, které se v Kaunasu stékají – Němenu a Něrisu. Bylo to báječné zakončení našeho pobytu ve městě.

Jen s ruštinou to v Kaunasu bylo horší. Starší lidé ji ovládají perfektně, mladší již jen zřídka. Potvrzuje to i žačka 4.C Lucie Kosová. „Nejvíce jsem ruštinu využila při kurzu hovorové ruštiny, co jsme měli poslední den. Ruštinu jsme zkoušeli používat i v restauracích, ale někde neuměli a mluvili na nás jen anglicky. V průběhu celého pobytu jsem většinou neměla problém rozumět ruštině, ale spíše mluvit, protože mi chyběla slovní zásoba.“ Rozhodně jsme ale nezaháleli, a ve městě oslovili místní Gymnázium A.S. Puškina – jediné s ruským vyučovacím jazykem. Spolu s kantory a žáky této školy jsme uspořádali setkání, při kterém studenti prezentovali ruskojazyčné referáty. Naši o Brně a České republice, místní o Kaunasu a Litvě. A hned jsme se domluvili, že se určitě nevidíme naposledy. Pokud agresivní ruská válka na Ukrajině potrvá, navážeme s litevským gymnáziem bližší spolupráci.

Před odjezdem do Vilniusu nás v polovině pobytu autobus zavezl na vskutku pohádkové místo – do letoviska Palanga. Přímořské lázeňské město bylo právě na vrcholu své sezony. Podařilo se nám totiž trefit do jediného měsíce v roce, kdy se dá v Baltu běžně koupat. Teploty přesahovaly i 35 stupňů a moře mělo krásných 24. Písčité pláže, stánky, obchůdky se suvenýry, zkrátka nádhera. Palanga na konci června připomínala spíše Chorvatsko než Litvu.

 

Vilnius, město kde je ruština slyšet na každém kroku

Poslední tři dny jsme strávili v metropoli Litvy – Vilniusu. Je to město velmi odlišné od Kaunasu. V centru dominují křivolaké uličky plné zahrádek a obchodů, prastaré chrámy a kočičí hlavy. Většina studentů se shodla, že se jim Kaunas líbil více. Učitel ruštiny má ale jasno – Vilnius je dnes do značné míry městem ruskojazyčným. Ve službách, obchodech, dopravě i běžně na ulici člověk na každém kroku slyší ruštinu. Jednak tu žilo mnoho Rusů již před válkou, jednak se stal Vilnius útočištěm emigrantů z Běloruska, Ruska a nyní i běženců z Ukrajiny. Právě tady otevřela svou prezidentskou kancelář Světlana Tichanovská, žena, která podle všeho v roce 2020 drtivě zvítězila v běloruských prezidentských volbách.

Viděli jsme toho opravdu hodně. Překrásné kostely, prezidentský palác, torzo pevnosti i mrakodrapy na břehu Něrisu. Navštívili jsme středověké sídlo litevských velkoknížat – hrad Trakai, umístěný na ostrově uprostřed jezer. Nechyběl ani jednodenní intenzívní kurz hovorové ruštiny – ve Vilniusu zkrátka nebyl problém ruštinu využít. Také s tímto městem jsme se rozloučili velmi romanticky. Na katedrální náměstí totiž přijela polská televize a uspořádala obří koncert. Nechyběly ani italské hvězdy Ricchi e Poveri. Na roztančeném náměstí jsme mnozí pocítili, že do téhle milé země se určitě musíme vrátit. „Z exkurze do Litvy jsem si odvezla spoustu úžasných zážitků a vzpomínek, zároveň i zkušenosti s využitím ruštiny v praxi,“ dodává žačka 4.A Kateřina Dvořáková.

Veliké poděkování za financování celého projektu patří Jihomoravskému kraji. Již od roku 2006 nám přispívá na exkurze prostřednictvím dotačního titulu „Do světa!“. Částka 230 tisíc Kč nám letos pokryla prakticky veškeré náklady.

 

Mgr. Michal Horák
učitel ruštiny

 

Co ještě napsali naši žáci o exkurzi:

 

Filip Kahwaji, 4.C:

„Zájezd do Litvy byl pro mě osobně asi nejlepším školním výletem, který jsem kdy měl. Vyhovovalo mi, jak jsme měli hodně volného času, takže jsme si mohli projít město i sami. Co se ruštiny týče, nejvíc jsem ji použil při konverzaci se studenty gymnázia v Kaunase. Snažil jsem se mluvit rusky například i v obchodech či hotelu, ale vzhledem k tomu, že si s ní stále moc nevěřím, tak jsem v těchto situacích častěji sáhl po angličtině.“

 

Kateřina Dvořáková, 4.A:

„Ruskojazyčná exkurze do Litvy byla skvělá a velmi dobrodružná. Kromě seznámení se s tamější kulturou a historií díky návštěvám nejrůznějších památek, muzeí a zajímavostí, jsme se také podívali k Baltskému moři a měli jsme jedinečnou možnost nahlédnout do života obyvatel Litvy díky setkání se studenty Puškinova gymnázia. Já osobně jsem využila ruštinu hlavně při komentovaných prohlídkách, referátcích o Litvě a při práci na skupinových projektech. Občasně jsem rusky mluvila také s některými místními a na závěr našeho výletu jsme měli kurz hovorové ruštiny, kde jsme samozřejmě ruštinu využili všichni.“

 

Lucie Kosová, 4.C:

„V Litvě mě zaujaly budovy, parky, historická centra měst... také prohlídky, které jsme měli v ruštině. Ve Vilniusu si moji pozornost získala čtvrť Užupis, kde byly krásné malby na stěnách, houpačka ve vodě a vyvěšená jejich ústava ve všech možných jazycích. Skvělé mi přišly sdílené elektrické koloběžky, které jsme jednak zkoušeli kvůli našemu projektu, ale také jsme je potom využívali sami, protože nás bavily. Výlet pro mě byl velký zážitek s učením a procvičováním ruštiny i angličtiny.“