Hudba

Poznámka autorky

Když jsem přijala výzvu, abych z absolventů a profesorů gymnázia vybrala ty osobnosti, které se výrazně uplatnily v hudebním životě, netušila jsem, jak nesnadný úkol na sebe beru. Znamenalo to projít všechna jména absolventů od roku 1872 (v příštím roce jich bude už deset tisíc) a konfrontovat je nejen se svou pamětí, ale i různými hudebními slovníky. I tak se obávám, že jsem svému úkolu nedostála beze zbytku. Vždyť kolik je těch, co se hudbou zabývali při svém občanském povolání, zpívali ve sborech, dirigovali je, hráli v amatérských orchestrech - a o tom všem slovníky mlčí. U žen (poprvé se objevují dvě dívky v seznamech v roce 1912) je to zvlášť obtížné, neboť ženy měnívají svá příjmení. Někdy jsem při pátrání po určitém, mně známém jménu zjistila, že je to jen shoda jmen atd.

Prosím proto všechny, kteří by se v tomto výpisu cítili pominuti, aby byli shovívaví, stejně jako ti zde uvedení, kteří zase budou o sobě postrádat nějaké informace. Řečeno s klasikem: “Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem!”

A tak v souladu s úkolem, který jsme si dali, obraťme svou pozornost ke zpěvu a raději si zanotujme Gaudeamus igitur ...

Věra Lejsková

Úvodem

Motto: “Jeť srdce pěvců nejčistší a všeho hněvu prosté, a kdo vám zpívá od srdce, toho v svém srdci noste!”

Vítězslav Hálek: z Večerních písní

Hudba je jedno z nejkrásnějších a nejsdělnějších umění, s nímž se setkáváme po celý život, aniž bychom si to někdy vysloveně uvědomovali. Neboť hudba, to nejsou jen máminy ukolébavky a zpěv ptáků; vnímaví lidé ji slyší i v šumu stromů a zurčení potoků – kolik básníků opěvovalo písně splavů?! Za hudbou v její zušlechtěné podobě přicházeli lidé do chrámů, do koncertních síní, do divadel, aby pak odcházeli obohaceni nezapomenutelnými zážitky a s pocity lepšího, čistšího vnímání světa, ať to byli ti, co hudbu aktivně provozovali, anebo ti, co jí jen naslouchali.

V různých etapách vývoje lidstva se však i vnímání hudby mění. Dnešní přetechnizovaná doba, trpící navíc nedostatkem času, se uchyluje spíše k jakémusi stereotypnímu, zkratkovitému vyjadřování, kdy jsou nám v roli hudby předkládány pouze zvuky. Tím jsme násilně vrženi zpět, k úplným počátkům hudby, která se tehdy projevovala především rytmickým bušením do stromů a tam-tamů.

Naštěstí však mezi námi vždy byli a stále jsou osvícení a talentovaní jedinci, kteří dbají na to, aby z lidského života nezmizela ušlechtilost a touha po kráse. Je neobyčejně cenné, vyskytují-li se právě mezi pedagogy, neboť tak mají největší možnost působit příkladně na mladou, nastupující generaci a přičinit se o to, aby skvosty minulosti nám zde v hudbě zanechané stále žily.

Vraťme se tedy o více než sto let zpátky a ukažme, že i na gymnáziu na třídě Kapitána Jaroše - prvním českém gymnáziu v Brně a dlouhá desetiletí gymnáziu klasickém – působily a vyrůstaly osobnosti, které se významně zapsaly do hudebního života našich zemí.

Profesoři hudební výchovy a zpěvu

Většina pedagogů hudební výchovy na gymnáziu měla ve své aprobaci i další, vesměs humanitní předměty a řada z nich se kromě výuky věnovala i komponování, hře na různé hudební nástroje, ale také organizační a kulturně osvětové činnosti. Uvedeme stručné medailonky profesorů, jejichž činnost daleko přesahovala rámec gymnázia.

Alois Vlk (1856 Plánice - 1927 Brno)

Po studiích na gymnáziu v Plzni absolvoval klasickou filologii na UK v Praze. Jeho působištěm bylo převážně Brno, na klasickém gymnáziu působil s kratšími přestávkami v letech 1878 - 1903 a vyučoval zde mimo svůj obor (La, Ř, Č) i zpěvu. Kromě vedení pěveckých sborů na gymnáziu se aktivně účastnil spolkového života v Besedě brněnské, kde byl jednatelem, za Janáčkova sbormistrovství jedním z jeho zástupců v řízení společenských podniků. Byl rovněž dlouholetým předsedou Spolku pro vybudování pomníku Pavla Křížkovského v Brně, sám také komponoval, převážně sbory, a to jak skladby světské, tak i církevní.

Bohumír Štědroň (1905 Vyškov - 1982 Brno)

Na klasickém gymnáziu vyučoval zpěvu v letech 1931 - 1933. Působil i na konzervatoři, na Pedagogické a Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, externě na Akademii múzických umění v Praze. Byl pohotovým pianistou, v brněnském rozhlase i ve Vídni nahrál také četné cembalové koncerty, s bratry Janem a Milošem pěstoval komorní hru. Spoluúčinkoval s Moravským kvartetem, s Moravským dechovým kvintetem, byl mimo jiné sbormistrem Akademického pěveckého sdružení v Brně. Jako hudební vědec se zabýval zejména českou hudbou 18. století, hudbou Leoše Janáčka i vztahy významných českých mistrů k Moravě. Byl spoluautorem Pazdírkova hudebního slovníku i Československého hudebního slovníku, přednášel na mezinárodních kongresech, byl členem Mezinárodní hudební společnosti v Basileji.

Josef Veselka (1910 Nové Město na Moravě - 1992 Praha)

Na brněnské univerzitě vystudoval klasickou filozofii a filologii i hudební vědu u prof. Vladimíra Helferta; sbormistrovskou školu OPUSu v Brně absolvoval u prof. Viléma Steinmana. Působil na brněnských gymnáziích, na klasickém v letech 1935 - 1938, i na konzervatoři. Na JAMU v Brně a později i na AMU v Praze byl jmenován profesorem pro obor řízení sboru. Jeho jméno je nerozlučně spjato s uměleckou a organizační činností v Akademickém pěveckém sdružení Moravan, s nímž absolvoval nesčetné koncerty u nás i v zahraničí, nahrával v rozhlase i na gramofonové desky. Od roku 1959 se stal hlavním sbormistrem Českého pěveckého sboru při České filharmonii v Praze. Velmi bohatá je i jeho činnost přednášková a publicistická.

Jaroslav Urbánek (1898 Negotin - Jugoslávie - 1955 Brno)

Současně se studiem na reálném gymnáziu v Bělehradě se věnoval hře na housle, klavír a hudební teorii. Po I. světové válce nastoupil na brněnskou techniku, studia ale nedokončil a přestoupil na varhanní oddělení brněnské konzervatoře, kterou absolvoval u prof. Bohumila Holuba v roce 1933. Na klasickém gymnáziu vyučoval hudební výchovu v letech 1937 - 1952, na brněnské konzervatoři učil sborový zpěv, intonaci a hudební formy, později se stal ředitelem hudební školy v Brně-Žabovřeskách. Za působení na gymnáziu vedl žákovské pěvecké sbory, které později tvořily základ sdružení Brněnská pěvecká šestnáctka.


Alois Vlk

Bohumír Štědroň


Josef Veselka

Jaroslav Urbánek

Pavel Palkovský (1939, Zlín)

Absolvent brněnské konzervatoře (obor hra na varhany) a Janáčkovy akademie múzických umění (obor skladba). Je autorem převážně komorních děl. Za svého působení na gymnáziu (1970 - 1984) založil a vedl smíšený pěvecký sbor Musica polyphonica, současně korepetoval na oddělení dechových nástrojů konzervatoře v Brně.

Irena Ambrozová (1960, Brno)

Na gymnáziu vyučuje od roku 1990 češtinu a hudební výchovu. Jako absolventka Pedagogické fakulty MU v Brně a bývalá členka Pěveckého sboru MU, vedeného prof. Miloslavem Bučkem, využívá svých bohatých zkušeností k úspěšnému vedení pěveckého sboru gymnázia.


Pavel Palkovský

Irena Ambrozová

Pěvecké sbory na gymnáziu

Již první generace profesorů na gymnáziu pochopila, že pro vzdělávání a výchovu žáků nestačí pouze povinné vyučovací hodiny, ale že je třeba poskytnout jim něco navíc. To platí především o prof. Aloisu Vlkovi, nadšeném hudebníkovi a skladateli, který “vypěstoval na ústavě lásku k hudbě, jaké na gymnáziu nebylo ani před ním, ani po něm,” jak je zapsáno v kronice školního roku 1905/1906. Pěvecké sbory a žákovská kapela vystupují při každé slavnostní příležitosti, studenti pořádají hromadné pěvecké výlety, akademie a pravidelné výroční koncerty. Výkonů sboru si všímá i veřejnost, o čemž svědčí zprávy v tisku, např. Moravské orlici a Lidových novinách.

Tradice pěveckých sborů pak pokračuje i nadále zásluhou Jaroslava Urbánka; dalším nadšeným sbormistrem a organizátorem byl Blahoslav Zbořil (učil zde v letech 1932 - 1935 a 1965 - 1961).

První pěvecký sbor v obnoveném gymnáziu založil a vedl Pavel Palkovský, skladatel, který se svým sborem vystupoval od roku 1973 na jubilejních oslavách i na veřejnosti. Pokračovatelkou se stala prof. Irena Ambrozová (učí na gymnáziu od roku 1990), která vede pěvecký sbor vyššího gymnázia. V roce 2000 vznikl i druhý pěvecký sbor nižšího gymnázia. Oba sbory mají vynikající úroveň a představují se na koncertech pro studenty i rodiče, jubilejních oslavách založení gymnázia, charitativních vystoupeních, na Brněnských Vánocích na náměstí Svobody i na zahraničních zájezdech (např. ve Stuttgartu).


Pěvecký sbor vyššího gymnázia v Janáčkově divadle při oslavách 135. výročí založení gymnázia

Hudebníci z řad absolventů gymnázia

Řada bývalých studentů gymnázia na třídě Kapitána Jaroše vynikla ve všech oblastech hudby. Můžeme je najít mezi skladateli, koncertními mistry, hráči v orchestrech, hudebními vědci, dirigenty, sbormistry, pěvci, kulturními a osvětovými pracovníky. Je přirozeně nemožné zjistit mezi téměř deseti tisíci absolventy všechny úspěšné a významné hudebníky. Uvádíme tedy profily alespoň těch nejznámějších a nejuznávanějších. Zvolili jsme jejich chronologické řazení, i když řazení tématické (skladatelé, interpreti, dirigenti atd.) by bylo jistě také zajímavé, neuvádíme také vědecké ani akademické tituly, které jmenovaní získali.

Emanuel Binko (absolvent z roku 1901)

Pocházel z rodiny kantora, hudebního skladatele a organizátora Emanuela Binka staršího. Sám působil jako gymnaziální profesor ve Velkém Meziříčí, kde byl také sbormistrem pěveckého sdružení Hlahol, a od roku 1909 v Brně na II. reálce na Křenové ulici. Byl zástupcem sbormistra a členem výboru Besedy brněnské, jednatelem Sboru pro postavení pomníku Pavla Křížkovského i agilním organizátorem při oslavách stého narození Bedřicha Smetany v roce 1924. Pořádal přednášky, koncerty a divadelní představení pro studující.

Jaroslav Tomášek (absolvent z roku 1914)

Hudební skladatel, kritik, organizátor. Hru na klavír studoval ve škole Besedy brněnské, teorii hudby u Jana Kunce, po odchodu do Prahy byl ve skladbě soukromým žákem Vítězslava Nováka a Jaroslava Křičky. Psal převážně písně a sbory, ale i komorní skladby, např. Sonátu pro levou ruku pro klavír, kvarteta apod. Účastnil se organizace hudebního života, byl jednatelem Klubu českých skladatelů, pracoval v Ochranném sdružení autorském, kde byl v letech 1950 - 1955 vedoucím ředitelem, podílel se na vzniku Syndikátu českých skladatelů a ustavení Svazu českých skladatelů. Pracoval v České filharmonii, Hudební a artistické ústředně, podílel se na organizaci Pražského jara.

Karel Vohnout (absolvent z roku 1914)

Úspěšný houslista, který studoval svůj obor u prof. Rudolfa Reissiga a Otakara Ševčíka. V roce 1920 odešel do ciziny, hrál s velkými úspěchy v evropských kulturních centrech - Vídni, Drážďanech, Budapešti, Berlíně, Paříži, Londýně atd. i v USA, kde byl krátce profesorem newyorské konzervatoře. Posléze zakotvil v Ecuadoru (v městě Quito), odkud konal koncertní cesty. Často byla jeho doprovázející pianistkou Marie Dvořáková. Jeho repertoár byl velmi široký, s oblibou hrával Beethovenovu Kreutzerovu sonátu. V Brně koncertoval naposledy 16. října 1926, mimo jiné tehdy hrál Franckovu Sonátu A-dur a Bachovu Ciaconu.

Ludvík Hotař (absolvent z roku 1928)

Studoval skladbu u PhDr. Zdeňka Blažka a prof. Jana Plichty, hrál na housle, varhany, klarinet a saxofon. V době prezenční vojenské služby vedl v Košicích 40 členný orchestr aspirantů a v Popradu vojenský taneční orchestr, napsal řadu drobných skladeb, převážně tanečních. Byl tajemníkem Státní konzervatoře v Brně a členem komisí v soutěžích dechových orchestrů v Lidové umělecké tvořivosti.

Vladimír Šťastný (absolvent z roku 1940)

Na brněnské konzervatoři absolvoval obor skladby a dirigování, složil i státní zkoušky z klavíru a sólového zpěvu. Byl majitelem hudební školy v Tuřanech, zároveň vyučoval na dnešní ZUŠ Jaroslava Kvapila. Jako tenorista byl členem operetního souboru v Ostravě, později zpíval v souboru opery v Brně. Psal i drobné skladby, převážně instruktivní nebo taneční, některé byly vydány tiskem.

Jan Novák (absolvent z roku 1940)

Světově uznávaný hudební skladatel. Studoval jezuitské gymnázium ve Velehradě (odtud pramení jeho pozdější záliba v latinských textech), maturoval na klasickém gymnáziu v Brně. Skladbu studoval v Brně u prof. Theodora Schaefera a Viléma Petrželky, v USA jako stipendista u Aarona Coplanda a Bohuslava Martinů, který měl na jeho tvorbu velký vliv. Jan Novák se věnoval cele skladbě a jeho skladatelský odkaz je velmi rozsáhlý. Po roce 1968 odešel trvale do zahraničí, pobýval v Dánsku, Itálii, Německu, ale jeho skladby k nám pronikaly jen zvolna. Nyní se kompletního vydání jeho díla ujala edice Bärenreither- Supraphon v Praze. Zřejmě největšího úspěchu dosáhla opera Dultitius a zpívaný baletAesopia. Při oslavách 100. výročí založení gymnázia věnoval škole kantátu Dido na Vergiliův text, její světová premiéra zazněla v provedení Státní filharmonie Brno za řízení Jiřího Waldhanse při oslavách dne 28. října 1967.

Otakar Trhlík (absolvent z roku 1941)

Po maturitě na klasickém gymnáziu ukončil brněnskou konzervatoř, obor skladby a dirigování i hry na klavír. Po absolvování Mistrovské školy v Praze u Václava Talicha se stal na určitou dobu jeho asistentem v Českém komorním orchestru. Osmnáct let byl šéfem Janáčkovy filharmonie v Ostravě, v Brně dirigoval Symfonický orchestr brněnského rozhlasu, později Státní filharmonii Brno. Byl také šéfem Symfonického orchestru bratislavského rozhlasu, s různými světovými orchestry hostoval v 37 zemích světa. Deset let po smrti Bohuslava Martinů provedl v Austrálii koncertně i v nahrávkách všech šest jeho symfonií. Přes své zaujetí pro hudbu romantickou nezanedbával ani hudbu nejsoučasnější - dirigoval přes tři sta nových děl, řadu z nich uvedl v premiéře. Z poslední doby je jeho nejvýznamnějším činem uvedení Pendereckého Sedm bran Jeruzalémav Praze i v Ostravě. Vyučoval na JAMU, je členem Klubu moravských skladatelů.

Jiří Waldhans (absolvent z roku 1942)

Po absolvování oboru dirigování na brněnské konzervatoři se v tomto oboru dále vzdělával u prof. Markeviče v salcburském kurzu, pak nastoupil v Ostravě jako sbormistr a dirigent opery. Další tři sezóny působil v Brně jako dirigent nově vzniklého Symfonického orchestru kraje brněnského, nato přešel do Ostravy jako šéf Ostravského symfonického orchestru. V roce 1962 se vrátil definitivně do Brna jako šéf Státní filharmonie, kde působil 16 let. Na svých koncertech vždy propagoval soudobou českou a moravskou tvorbu, a to jak doma, tak na zahraničních zájezdech, řadu skladeb také premiéroval. Dirigoval na mezinárodních festivalech, na Pražském jaru, v rozhlase i na gramofonových nahrávkách, zároveň vyučoval i na JAMU v Brně. Po celý život zůstal neobyčejně skromným člověkem, oblíbeným spolupracovníky i žáky. Při oslavách 100. výročí založení gymnázia v roce 1967 provedl se Státní filharmonií Brno premiéry skladeb Jana Nováka a Aloise Piňose, rovněž absolventů gymnázia.


Jan Novák

Otakar Trhlík

Jiří Waldhans

Alois Piňos (absolvent z roku 1944)

Vystudoval Vysokou školu lesnickou, pak absolvoval abiturientský kurz konzervatoře u prof. Viléma Petrželky a skladatelské oddělení JAMU ve třídě prof. Jaroslava Kvapila. Janáčkova akademie múzických umění se stala Piňosovým celoživotním působištěm, kde vyučoval především skladbu. Ve svých četných kompozicích usiluje o uplatnění principů Nové hudby, o využití aleatoriky a elektronické hudby. Jeho skladby získaly četná ocenění a zaznívají i na koncertech a festivalech soudobé hudby v zahraničí. Svou organizátorskou činnost osvědčil při zakládání Studia autorů, organizováním několika ročníků Expozice experimentální hudby, popularizační činnost pak přednáškami o moderní hudbě. Řadu let byl velmi agilním předsedou brněnské pobočky Společnosti Antonína Dvořáka, po roce 1990 vedl i brněnskou odbočku Asociace hudebních umělců a vědců. V únoru 2003 obdržel Cenu města Brna v oboru hudba a Zlatou medaili JAMU za výjimečné zásluhy o tuto školu.

Vlastimil Lejsek (absolvent z roku 1946)

Pianista, skladatel a pedagog. Klavírní oddělení brněnské konzervatoře ukončil ve třídě prof. Františka Schäfera v roce 1950, dále studoval u prof. Františka Maxiána na AMU v Praze a u prof. Jana Ermla na JAMU v Brně. Získal ceny na mezinárodních soutěžích - Bedřicha Smetany v roce 1951 v Praze a Franze Liszta v roce 1956 v Budapešti. Bohatá je jeho koncertní činnost jak sólistická, tak zejména v klavírním duu s jeho ženou, Věrou. Účinkovali na koncertních pódiích i v nahrávacích studiích téměř všech zemí Evropy, spolupracovali s četnými orchestry, měli osobní kontakty se světovými skladateli, např. B. Brittenem, D. Milhaudem, W. Lutoslawskim a dalšími. Vlastimil Lejsek rovněž komponoval převážně pro klavír či klavírní duo - mnohé skladby vydány tiskem, pedagogicky působil na JAMU v Brně. Je zakladatelem Mezinárodní Schubertovy soutěže pro klavírní dua a členem mezinárodních porot. Věnuje se publicistické činnosti, je členem Klubu moravských skladatelů. V roce 2002 byla vydána monografie o Věře a Vlastimilu Lejskových Rozmluvy bez klavíru, kterou uspořádal dr. Jan Trojan.

Zdenka Průšová (absolventka z roku 1947)

Pianistka, poslední žákyně prof. Viléma Kurze, u jehož dcery prof. Ilony Štěpánové pak absolvovala pražskou Akademii múzických umění. Pedagogicky působila na známé LŠU ve Voršilské ulici v Praze, pak na AMU, od roku 1969 jako klavírní doprovazečka na pražské konzervatoři. Uskutečnila četné nahrávky v rozhlase, koncertní vystoupení, revize not, je i spoluautorkou klavírní metodiky pro LŠU - S písničkou u klavíru.


Alois Piňos

Vlastimil Lejsek

Zdenka Průšová

Jiří Holeňa (absolvent z roku 1949)

Po skončení studia zpěvu na brněnské konzervatoři v roce 1955 byl členem Českého pěveckého sboru v Praze.

Václav Holeňa (absolvent z roku 1951)

Bratr Jiřího, rovněž pěvec, byl členem operního sboru ND v Bratislavě.

Robert Kimmel (absolvent z roku 1951)

Ještě za gymnaziálních studií byl členem pěveckého sboru ústavu, vedeného prof. Urbánkem, ten jej také jmenoval sbormistrem komorního sboru gymnázia. Po maturitě studoval klavírní oddělení brněnské konzervatoře ve třídě prof. Anny Skalické a prof. Jaroslava Posadovského, absolvoval v roce 1956. Na JAMU v Brně studoval u Doc. Karla Jandery, pedagogicky působil na Vyšší hudební škole v Kroměříži, od roku 1961 na konzervatoři v Ostravě. Zprvu často koncertoval, po onemocnění ruky se věnoval výhradně pedagogice.

Eva Zikmundová - Mašková (absolventka z roku 1951)

Po studiu na konzervatoři a JAMU v Brně ukončila pěvecká studia na Akademii múzických umění v Praze ve třídě Zdeňka Otavy. Zprvu se věnovala koncertní činnosti, od roku 1958 až do roku 1991 byla sólistkou opery Národního divadla v Praze, kde ztvárnila velkou řadu rolí našeho i světového repertoáru. Patřila k malému počtu českých zpěvaček, jimž vyhovovaly wagnerovské role, a právě v nich dosáhla vrcholu své umělecké kariéry. Často vystupovala na zahraničních scénách, byla stálým hostem berlínské Staatsoper.

Radoslav Kvapil (absolvent z roku 1952)

Klavírní oddělení JAMU absolvoval v roce 1957 ve třídě prof. Ludvíka Kundery. Získal 1. cenu v Janáčkově klavírní interpretační soutěži (Brno 1958). Pedagogicky působil na konzervatoři v Praze, byl pověřen i vedením klavírního oddělení na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Ve své koncertní činnosti se specializoval na tvorbu Antonína Dvořáka, Jana Hugo Voříška, Leoše Janáčka, a to i při nahrávání na gramofonové desky. Člen Dvořákova tria, koncertoval na různých mezinárodních festivalech v Evropě i v USA, spolupracoval s četnými našimi i zahraničními orchestry. Jako lektor se zúčastňuje přednášek a kurzů na univerzitách a vysokých školách v různých zemích Evropy i Ameriky.

Agia Formánková (absolventka z roku 1952)

Po absolutoriu pěveckého oddělení na JAMU v Brně byla na krátkém angažmá v Olomouci, pak do roku 1973 sólistka opery v Ostravě. Od roku 1974 až do roku 1990 byla sólistkou opery ND v Praze. Z významných rolí uveďme například: Cizí kněžna v Rusalce, Kabanicha v Káti Kabanové, Ariadna v Ariadně na Naxu a mnoho dalších.

Jan Doležal (absolvent z roku 1957)

Klavírní oddělení brněnské konzervatoře absolvoval v roce 1963 u prof. Františka Schäfera, v roce 1967 ukončil studium dirigování na brněnské JAMU ve třídě prof. Františka Jílka. Byl dirigentem operety a muzikálu v Divadle J. K. Tyla v Plzni, dirigentem opery v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a ve Státním divadle Z. Nejedlého v Ústí nad Labem. Pedagogicky působil jako ředitel LŠU v Litomyšli, ředitel LŠU v Českých Budějovicích, posléze se stal prvním - zakládajícím ředitelem českobudějovické konzervatoře.


Eva Zikmundová - Mašková

Agia Formánková

Jan Doležal

Jana Majtnerová - Stupárková (absolventka z roku 1961)

Pěvecké oddělení brněnské konzervatoře, obor lyrický soprán, ukončila v roce 1967 u prof. Gerdy Redlichové. Ve stejném roce byla angažována jako sólistka olomoucké opery a zůstala jí až do roku 2000. Za svou uměleckou kariéru nastudovala přes 120 rolí, krom toho se intenzivně věnovala i koncertní činnosti jak v oblasti písňové, tak - ve spolupráci se symfonickými orchestry - i kantátové. Často hostovala v zahraničí, spolupracovala s rozhlasem a televizí. V současné době se věnuje pedagogické činnosti.

Věra Beranová - Pospíšilová (absolventka z roku 1962)

Pěvkyně, která ještě za dob studií na brněnské konzervatoři nastoupila do divadla na Kladně. Její umělecká dráha vedla pak přes angažmá u divadel v Plzni a Karlových Varech do Prahy, do Hudebního divadla v Karlíně, kde zůstala až do roku 1991. Vytvořila celou řadu rolí z oblasti klasické operety nebo světového muzikálu - např. Mamzelle Nitouche, My Fair Lady, West Side Story. Svou uměleckou činnost završila nastudováním operety Cikánský baron, s níž absolvovala turné po Evropě. Pedagogicky působí na ZUŠ v Kladně.


Jana Majtnerová - Stupárková

Věra Beranová - Pospíšilová

Ze studentů, kteří odešli z gymnázia před maturitním ročníkem, aby se věnovali výhradně umělecké činnosti, jmenujme alespoň:

Branko Čuberka (na gymnáziu studoval v letech 1943-47). Klavírní oddělení brněnské konzervatoře absolvoval v roce 1952, později odešel do Rakouska, kde je dosud profesorem klavírní hry na vídeňské konzervatoři a vyhledávaným klavírním doprovazečem. Jiří Malásek proslul jako pianista a skladatel. Byl členem známého klavírního dua Bažant - Malásek, nahrál několik gramofonových desek, zejménaRomantický klavír Jiřího Maláska, a byl autorem četných scénických hudeb.

Nejmladší generace

Jsou to absolventi obnoveného gymnázia po roce 1973, kteří zatím ještě nejsou uváděni v oficiálních hudebních slovnících a publikacích typu Who's who, ale přesto již dosáhli významných úspěchů na hudebním poli. Jmenujme alespoň některé z nich:

Pavel Kopřiva (absolvent z roku 1974)

Zakládající člen skupiny Folkteam, která se z původního dua stala už v první polovině 70. let folkovou formací kombinující různé stylové vlivy. Houslová hra Pavla Kopřivy vtiskla Folkteamu jeden z jeho typických zvukových prvků. Ze slavných nahrávek připomeňme např. Otevřete, jsou tady lidé, či Všechna ta smutná hudba. V současné době Pavel Kopřiva působí i na vydavatelském poli, je majitelem firmy FT Records, která vydává folkovou hudbu a hudbu spřízněných žánrů.

Tomáš Úlehla (absolvent z roku 1974)

Multiinstrumentalista, hráč na flétny, klávesové nástroje, zpěvák. Od první poloviny 70. let člen renomované brněnské skupiny Folkteam, hrající obtížně zařaditelnou hudbu na pomezí folku a folk-rocku. Skupina patřila především v 80. letech k vůdčím formacím v tomto žánru, získala řadu autorských a interpretačních ocenění (mj. autorskou Portu 1985 a 1986).


Folkteam 2000: Kopřiva, Huvar, Dvorník, Dunovský, Úlehla, Venclovský

Stanislava Pergolová – Tomášková (absolventka z roku 1975)

Na Janáčkově akademii múzických umění v Brně vystudovala pěvecké oddělení. Příležitostně koncertuje (výchovné koncerty apod.), svou pozornost soustředila zejména na interpretaci soudobé písňové tvorby. V současné době působí pedagogicky na brněnské konzervatoři a na JAMU.

Petr Váša (absolvent z roku 1983)

Skladatel, básník, textař, performer, rocker. Od akustické hudby se propracoval až k svébytnému projevu, který snad lze vymezit slovy alternativní rock – tak ho prezentovaly na konci 80. let skupiny Z kopce a Ošklid. V 90. letech Váša vystupoval sólově, vytvořil osobitý styl tzv. fyzické poezie, kterou dává upomenout na rituální podstatu slova a zvuku. V roce 2000 založil rockovou skupinu Ty syčáci, která je mj. zajímavá tím, že hraje bez bicích nástrojů. S Vášovými performerskými aktivitami také souvisí jeho pedagogické působení na brněnské JAMU. Skladby Petra Váši jsou zachyceny na gramofonových deskách, např. Máj v dubnu, Ty syčáci 2000 aj.


Petr Váša

Marek Blatný (absolvent z roku 1983)

Ač je vlastním povoláním psycholog (pedagog Masarykovy univerzity v Brně), věnuje se v duchu rodinné tradice soustavně i skladbě. Původně psal písně pro svou rockovou skupinu, později tvořil společně se svým otcem, Pavlem Blatným. Např. jejich Konfrontace pro Agon byly provedeny i v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim. Píše i scénickou hudbu, spolupracuje s našimi i zahraničními divadly.

Dan Dlouhý (absolvent z roku 1983)

Vystudoval VUT Brno a JAMU, obor bicí nástroje a kompozice. Je zakladatelem a uměleckým vedoucím Středoevropského souboru bicích nástrojů DAMA DAMA a dua KONVERGENCE. Koncertuje po celé Evropě, v rozhlase i televizi. Komponuje komorní, orchestrální a elektroakustické skladby, často pro jím speciálně vytvořené hudební nástroje. Se souborem DAMA DAMA získal cenu Českého hudebního fondu, České hudební rady a zvítězil v Evropské soutěži bicích orchestrů vysokých hudebních škol v Holandsku.

Jiří Mrázek (absolvent z roku 1983)

Kapelník brněnské vokální skupiny Mošny. Skupina získala během 90. let řadu prestižních ocenění v žánru Folk, např. hlavní cenu diváků Krteček z našeho největšího folkového festivalu Zahrada, zvítězila také v anketě časopisu Folk & Country v kategorii Objev roku 2000. Jiří Mrázek se na repertoáru kapely podílí především jako zručný aranžér pěti a šestihlasých vokálů (mj. Hlasy v nás, 2000).


Marek Blatný

Dan Dlouhý

Jiří Mrázek

Kateřina Piňosová – Růžičková (absolventka z roku 1991)

Vystudovala Filozofickou fakultu MU v Brně a kompozici na JAMU. Její komorní, symfonické i sborové skladby jsou uváděny na mezinárodních hudebních festivalech, ocenění získává na národní soutěži pro mladé skladatele Generace i na Mezinárodní skladatelské soutěži elektronické hudby Musica nova. Je zakladatelkou a členkou první české skupiny skladatelek Hudbaby.

Ivo Cicvárek (absolvent z roku 1993)

Představitel mladé písničkářské generace. Zvítězil v několika autorských soutěžích (mj. autorská Porta 1996), pravidelně vystupuje s akustickou formací OKO, s níž také vydává nahrávky (poslední V letadle, 2002). Jeho hudba i texty oscilují na pomezí písničkářského folku a šansonu. Na koncertech se doprovází na kytaru a klavír, autorsky spolupracuje s renomovanou vokální skupinou Mošny a písničkářkou Žofií Kabelkovou. V současnosti působí jako pedagog na Gymnáziu tř. Kpt. Jaroše v Brně, kde vyučuje český jazyk a výtvarnou výchovu.

Mikuláš Piňos (absolvent z roku 1994)

Vystudoval Fakultu informatiky MU v Brně a obor kompozice na Janáčkově akademii múzických umění. Účastnil se skladatelských kurzů u nás, v Rakousku a ve Francii. Věnuje se hudbě komorní, sborové, elektroakustické i symfonické (Symfonie pro varhany a orchestr). Získává častá ocenění v národní skladatelské soutěži Generace.


Kateřina Piňosová - Růžičková

Ivo Cicvárek

Mikuláš Piňos

Tomáš Ibrmajer (absolvent z roku 1996)

Na JAMU v Brně studoval dirigování u doc. Josefa Pančíka a Jana Zbavitele, ve studiu pokračoval na Universität für Music und darstellende Kunst Graz v Rakousku. Věnoval se i klavíru, kompozici a improvizaci. Jako dirigent spolupracuje s některými našimi orchestry (např. Brněnským komorním orchestrem), především se však věnuje pěveckým sborům. V současné době působí jako dirigent komorního souboru Canticum Camerale Zlín, Akademického pěveckého sdružení Moravan a Svatojakubského smíšeného sboru Brno.

Jakub Hrůša (absolvent z roku 1999)

Posluchač oboru dirigování na Akademii múzických umění v Praze ve třídě prof. Jiřího Bělohlávka. Na mezinárodní dirigentské soutěži Pražské jaro 2000 získal tři ceny. Spolupracuje s našimi orchestry, např. Státní filharmonií Brno, Plzeňskou filharmonií, Talichovým komorním orchestrem, Jihočeskou filharmonií atd. Je šéfdirigentem Pražského studentského orchestru, s nímž získal první cenu na mezinárodní soutěži studentských orchestrů v Neerpeltu 2002. V současné době je i asistentem šéfdirigenta České filharmonie.


Tomáš Ibrmajer

Jakub Hrůša

Závěrem

I když je od roku 1984 gymnázium na tř. Kpt. Jaroše zaměřeno na matematiku, nic to nezměnilo na faktu, že zde stále vyrůstají jedinci s uměleckým cítěním, kteří po maturitě pokračují ve studiu na uměleckých školách, nebo se nějakým způsobem přímo zapojují do uměleckého dění. Zabývali jsme se pouze hudebníky, stejně tak se však četní maturanti tohoto gymnázia uplatňují i v dalších uměleckých oborech - v divadle, ve výtvarném umění, v literatuře. Vnější podoba uměleckého projevu se v průběhu doby může měnit, podstata však zůstává: bez jeho zušlechťujícího vlivu by byl náš život velmi všední, chudý. Věřme proto, že těch, kteří jsou uměleckými vlohami obdařeni a hlavně jich dokáží využít, nebude nikdy nedostatek.