Jan Tůma (1894 - 1906)

Narodil se 16. 11. 1846 v Benešově a vystudoval na piaristickém gymnáziu v Praze. Vstoupil do arcibiskupského kněžského semináře, ale brzy odešel na filozofickou fakultu, kde vystudoval klasickou filologii a češtinu. V letech 1870 - 73 a 1875 - 86 působil jako suplent a později jako profesor na gymnáziu v Klatovech. Stal se tam známým jako národní buditel, vlastenec v kollárovském duchu. Přispíval od mládí do studentských časopisů, vydal epickou báseň Jaroslav, sbírku básní a celou řadu statí o Rukopisech, jejichž byl obhájcem. Mezitím pobyl krátce i na II. reálném gymnáziu v Praze. Roku 1886 byl ustanoven ředitelem matičního nižšího gymnázia v Uherském Hradišti. Dne 11. září 1894 byl jmenován ředitelem Prvního českého gymnázia v Brně. Jako ředitel měl štěstí na dobrý pedagogický kolektiv. Rád řečnil, na ústavu zavedl vzornou úřední agendu a stal se slavným jako nejobratnější z ředitelů. Ke konci své služby onemocněl a zastupoval jej prof. Alois Vlk a posléze budoucí ředitel ústavu dr. František Kameníček. Na odpočinek odešel ředitel Tůma 29. října 1906. Zemřel 6. 6. 1910 v Brně a byl pochován na Ústředním hřbitově.