Oldřich Skopal (1971 - 1982)

Narodil se 2. ledna 1922 v Hovoranech na Hodonínsku, kde absolvoval obecnou a měšťanskou školu. Z ní přestoupil v roce 1935 do sekundy reálného gymnázia v Hodoníně. Studia zde ukončil maturitou roku 1942. Po maturitě pracoval krátce jako úředník v Třebíči, poté byl totálně nasazen jako soustružník ve Vídni. V listopadu 1944 uprchl a až do konce války se skrýval doma. Ve školním roce 1945 - 46 absolvoval studium na učitelském ústavu v Kroměříži. Poté učil na různých školách 1. stupně v okrese Hodonín. Od roku 1950, kdy složil zkoušku způsobilosti pro vyučování na tehdejších tzv. středních školách pro obor M-F-Ch-Bi, učil v Hovoranech, v letech 1953 - 1957 byl ředitelem tehdejší osmileté střední školy v Čejkovicích. Od roku 1953 studoval při zaměstnání na Stavební fakultě VUT v Brně obor dopravní stavby, studium ukončil s vyznamenáním v roce 1959.

Na naše gymnázium poprvé nastoupil jako profesor matematiky, fyziky a deskriptivní geometrie ve školním roce 1957 - 58, roku 1961 byl přeložen na SVVŠ Elgartova v Husovicích. Od 1. září 1965 zde vykonával funkci zástupce ředitele. Mezitím vystudoval při zaměstnání a s vyznamenáním druhou vysokou školu - Přírodovědeckou fakultu UJEP, obor M-F (1960 - 65). Na náš ústav se vrátil začátkem roku 1971. Od 1. 2. 1971 byl jmenován do funkce ředitele gymnázia na tř. Kpt. Jaroše. V ní setrval až do svého odchodu do důchodu dne 31. 7. 1982.

Pod jeho vedením přečkalo gymnázium s minimálními úhonami složité období 70. let a počalo úspěšně navazovat na tradici prestižní školy, násilně přervanou v 50. letech. Významným způsobem se zasloužil o matematické talenty z celého tehdejšího Jihomoravského kraje jako dlouholetý dobrovolný pracovník nejprve v krajském (od roku 1960 dodnes), poté i v celostátním výboru Matematické olympiády (1974 - 92). Sedmadvacet let též externě vyučoval na katedře matematiky Elektrotechnické fakulty VUT. Byl více než dvacet let výraznou osobností v brněnském školství, mužem s udivující šíří znalostí v různých oborech - od "jeho" matematiky a fyziky přes latinu, historii, etnografii až ke koníčku nejvěrnějšímu - vinařství.