Stručné dějiny gymnázia - česká verze

Gymnázium na třídě Kapitána Jaroše 14 je nejstarším českým gymnáziem v Brně a spolu s olomouckým i na Moravě. Bylo založeno roku 1867 a hned od počátku se stalo zdrojem vědeckého i uměleckého života a předstupněm vysokého učení v Brně. Profesoři gymnázia byli většinou velmi erudovaní odborníci a často položili základy vědeckého bádání ve svých disciplínách.

Gymnázium si brzy získalo pověst přísné a náročné školy a jeho příznivý vývoj narušila až první světová válka. Tehdy budova sloužila jako vojenská nemocnice, mnoho profesorů i žáků bylo povoláno do vojenské služby a řada z nich položila život v boji za svobodu českého národa. Stejně těžce zasáhla školu i fašistická okupace.

Po válce bylo vyučování obnoveno již 24. května 1945, ale po několika letech klidné existence přišly další problémy. V roce 1961 bylo gymnázium „dáno do klidu“ a k jeho obnovení došlo až v roce 1969. Tehdy se také změnil charakter školy, původně klasické gymnázium se stalo gymnáziem matematickým. V roce 1984 byla změna dovršena, neboť škola byla zařazena do sítě gymnázií se zaměřením na matematiku. Toto období, které trvá až do současnosti, je charakterizováno vynikajícími úspěchy studentů především v matematice a fyzice (vítězové mezinárodní a fyzikální olympiády, studijní pobyty v zahraničí i úspěšné studium na vysokých školách). Gymnázium již několik let patří mezi nejlepší střední školy v celé České republice (např. v úspěšnosti přijetí na vysoké školy), což svými průzkumy potvrzují i oficiální školské orgány a instituce.

Ohlédneme-li se zpět do minulosti, můžeme konstatovat, že neexistuje prakticky žádný společenský, vědecký či umělecký obor, ve kterém by někdo ze studentů, absolventů nebo profesorů nevynikl. Tak například v literatuře to byli František Bartoš, Karel Čapek, Vilém Mrštík, Petr Bezruč, Milan Kundera, básníci Ivan Blatný, Zdeněk Rotrekl a Josef Suchý, překladatel z klasických jazyků Ferdinand Stiebitz a historik Brna František Šujan. V přírodních vědách vynikli Karel Absolon, Edvard Formánek, František Koláček, Antonín Vašíček a další. V medicíně to byl například zakladatel onkologického ústavu na Žlutém kopci Jaroslav Bakeš, v psychologii Robert Konečný, ve výtvarném umění malíř Alfons Mucha a Ondřej Sekora, v teologii brněnský biskup Karel Skoupý nebo současný biskup litoměřický Jan Koukl, v politice syn zakladatele Lidových novin Jaroslav Stránský, v hudbě nejvýznamnější český skladatel druhé poloviny 20. století Jan Novák a mnoho dalších. Z těch nejmladších jsou úspěšní např. šachista Pavel Blatný, krasobruslařky Kateřina Mrázová a Radka Kovaříková, senátor Jiří Zlatuška nebo rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.

Snad tedy můžeme bez nadsázky říci, že Gymnázium na třídě Kapitána Jaroše v Brně je škola se slavnou minulostí, ale i nadějnou přítomností a budoucností.

Datum poslední revize dokumentu: 11.12.2004