Ohlédnutí za výměnou s Ruskem

Před měsícem z Brna odjela delegace studentů a učitelů z 8. lycea v Sosnovém Boru. Jak se jim u nás líbilo? A co viděli v Rusku naši žáci, zapojení do výměny?

Na výměnné pobyty, plně hrazené Jihomoravským krajem, bráváme každoročně deset nejlepších žáků, kteří se učí rusky. Když se blížil den odletu, 24. červen, měli studenti nejrůznější očekávání. „O největší zemi na světě koluje spousta mýtů, fám, pověr a stereotypů, snad jako o žádné jiné. Chtěl jsem zjistit co z toho je pravda, a jak vypadá skutečné Rusko,“ vzpomíná třeba Viktor Kadeřábek ze 4.B. Jeho a devět dalších spolužáků čekalo deset dní strávených v maloměstě s názvem Sosnovyj Bor na pobřeží Baltského moře.

 

 A žáci toho zažili opravdu hodně. Týden pobývali v rodinách ruských studentů naší partnerské školy, Lycea č. 8. Naučili se pojmenovat veškeré domácí vybavení a také ochutnali spoustu ruských jídel. Speciálně pro naše žáky lyceum připravilo také zábavné hodiny ruštiny pro cizince.

Sosnovyj Bor není ani krásný, ani nemá moc památek. Zato se nachází na pobřeží moře a má jadernou elektrárnu, jejíž muzeum jsme také navštívili. „Jsem rád, že jsem viděl kromě Perly severu – Petrohradu – taky malé město. Člověk si z něj může vytvořit reálnější obrázek, o to více tím, že žije v normální rodině a vše vidí, může se na cokoliv zeptat, a pozná i to, jak to funguje v normální ruské škole,“ dodává Viktor.

Na výměnném pobytu se samozřejmě hodně cestuje a výletuje. Poznali jsme například carskou pevnost Krasnaja gorka, jejíž děla ubránila malý kousek země před německou okupací za 2. světové války. Zabloudili jsme ale také hluboko do středověku, a to při výletu k hradu Koporje, který postavili už ve 13. století.

Komu v Sosnovém Boru chyběly památky, nabažil se jich dostatečně v Petrohradu. Poslední dva dny před odletem jsme totiž strávili v bývalém hlavním městě Ruska, které nosilo v minulosti spoustu názvů. Po Leningradu se dodnes jmenuje celá partnerská oblast Jihomoravského kraje. Název Benátky Severu zase dokládá, že se v Petrohradě dá plout po Něvě a jejích spletitých kanálech. Na své si tu ale přišli i milovníci umění. Říká se, že do Ermitáže můžete chodit nepřetržitě každý den po osm let, abyste každému obrazu či soše věnovali alespoň minutu.

„Co mě zaujalo na výměně s Ruskem? Především samozřejmě Rusko samotné! Fascinující země, která na vás dýchne úplně jiným dechem, než na který jsme zvyklí od nás. Dostanete se k jinak uvažujícím lidem, ochutnáte zajímavá jídla, zažijete věci, které se vám u nás nepoštěstí, a to vše v ruském jazyce, který si báječně procvičíte, a lecčemu se přiučíte! Za mě jednoznačně skvělá zkušenost, můžu jen doporučit,“ komentuje výlet Anna Krůtová ze 3.C.

Nebyla by to výměna, kdyby do Česka nepřicestovali také Rusové. Žáci a učitelé z 8. lycea navštívili Brno na začátku září. Povinností Čechů bylo vzorně se o ně postarat a ubytovat je. Právě ubytování Rusů je prakticky jediným nákladem, který žáci při výměně mají. Vše ostatní hradí dotace JMK. Rusům jsme ukázali naše hrady Veveří a Pernštejn. Zavezli jsme je do Prahy, ale také jsme je učili tančit polku na tradičních hodech v Jehnicích. Zkrátka, byl to pestrý týden.

Pokud Vás láká Rusko a chcete ho poznat opravdu zblízka, zvolte si na Jarošce ruštinu jako druhý nebo třetí cizí jazyk. Nejlepších deset ruštinářů každý rok zadarmo bereme na výměnný pobyt. „Vystupte ze své komfortní zóny, stojí to za to,“ dodává Anna.

Žáci, zapojení do výměny, si navíc pochvalují, že se pobyt podepsal i na jejich schopnosti mluvit rusky. „Do Ruska bych se sama jen tak nedostala. A taky si myslím, že mi to dost pomohlo, co se týká mluvení. Díky výměně mám letos šanci odmaturovat z ruštiny,“ potvrzuje i Bára Rychnovská ze 4.C.

Pro všechny ruštináře pořádáme každoročně také exkurzi do Ruska či na Ukrajinu. V letošním školním roce plánujeme znovu po delší odmlce vyrazit autobusem do ukrajinského Lvova. Nejkulturnějšího a nejukrajinštějšího města s pohnutou historií. Vyrazit tam plánujeme o letošních velikonočních prázdninách.

Mgr. Michal Horák
učitel ruštiny