Kvar­tá­ni v Ang­lii — Bour­nemou­th 2024

Kaž­dé září se vydá­vá sku­pi­na kvar­tá­nů do Ang­lie — pro mno­hé je to prv­ní dale­ká ces­ta bez rodi­čů. Mají za sebou devět let stu­dia ang­lič­ti­ny ve ško­le a během poby­tu se stá­vá, že to pře­sta­ne být jazyk cizí. Před ang­lič­ti­nou není úni­ku: mlu­ví se non-stop s lek­to­ry v jazy­ko­vé ško­le, na odpo­led­ních exkur­zích s prů­vod­ci a večer v hos­ti­tel­ských rodi­nách.

Pře­čtě­te si, jak pobyt, kte­rý pro­bě­hl 21.–29. září 2024, pro­ži­la stu­dent­ka Zuz­ka ze 4bg:

“Jsme kvar­tá­ni, a tak jsme vyra­zi­li na zážit­ko­vý a stu­dij­ní zájezd do Ang­lie. Spo­lu s uči­te­li a naším ang­lic­kým prů­vod­cem Spen­ce­rem jsme strá­vi­li týden pozná­vá­ním měs­teč­ka Bour­nemou­th a Jur­ské­ho pobře­ží. V den odjez­du jsme se všich­ni shro­máž­di­li před vyš­ším gym­ná­zi­em, roz­lou­či­li se s rodi­či a vyda­li se na zdlou­ha­vou ces­tu přes Němec­ko, Nizo­zem­sko, Bel­gii a Fran­cii, kde jsme se nalo­di­li na tra­jekt, kte­rý nás pře­pra­vil až do Ang­lie. I když jsme jeli sko­ro 24 hodin, ces­ta ubí­ha­la poměr­ně rych­le. Poví­da­li jsme si s kama­rá­dy, díva­li se na fil­my a ces­tu tra­jek­tem jsme strá­vi­li na ven­kov­ní palubě, kde jsme navzdo­ry nepří­z­ni­vé­mu poča­sí pozo­ro­va­li východ slun­ce nad mořem a bílý­mi dover­ský­mi úte­sy. Po pří­jez­du jsme byli všich­ni poně­kud vyčer­pá­ni, jeli­kož spá­nek v auto­buse roz­hod­ně za moc nestál. I přes­to jsme ale hned dosta­li mož­nost pro­zkou­mat měs­teč­ko Bour­nemou­th a jeho pláž. Pro­hléd­li jsme si růz­né obcho­dy a po hodi­ně jsme se sezná­mi­li s lek­to­rem z ang­lic­ké ško­ly, kte­rý nás roz­dě­lil do týmů a zahrá­li jsme si měst­skou hru. Nave­čer jsme se vyda­li zpět k auto­bu­su, kde si nás už vyzved­ly hos­ti­tel­ské rodi­ny. Všich­ni rodi­če byli moc milí a uby­to­vá­ní veli­ce útul­né. Dosta­li jsme výbor­nou veče­ři a po nároč­ném dni jsme
všich­ni spa­li jako mimi­na.

Kaž­dý den jsme poté strá­vi­li výu­kou ve ško­le, kde nás roz­dě­li­li do čtyř sku­pin pod­le pokro­či­los­ti. Hodi­ny se veli­ce liši­ly od těch v Čes­ké repub­li­ce, jeli­kož jsme pře­váž­ně kon­ver­zo­va­li, vyrá­bě­li pla­ká­ty a pra­co­va­li na růz­ných pro­jek­tech, kde bylo potře­ba zapo­jit ang­lič­ti­nu a roz­ví­jet komu­ni­kač­ní doved­nos­ti. Kaž­dé odpo­led­ne se pak sklá­da­lo z jed­no­ho nebo dvou výle­tů na zají­ma­vá mís­ta, hra­dy či muzea, kde nám náš prů­vod­ce vždy řekl něja­ká zají­ma­vá fak­ta a his­to­rii dané­ho mís­ta. K mým nej­ob­lí­be­něj­ším pat­řil napří­klad Sto­ne­hen­ge, něko­lik tisíc let sta­rý monu­ment tvo­ře­ný z kame­nů pochá­ze­jí­cích až z Wale­su. Nebo také Cor­fe Cast­le, zří­ce­ni­na hra­du s boha­tou his­to­rií a dechbe­rou­cí­mi výhle­dy. To ale zda­le­ka neby­lo vše — vidě­li jsme napří­klad skal­ní útvar Dur­dle Door, muze­um moto­ro­vých vozi­del v Beau­lieu, kde se nachá­zí i mode­ly sta­rých for­mu­lí 1, uni­for­my a hel­my závod­ní­ků, nebo také ori­gi­nál­ní auta ze seri­á­lu Top Gear. Dále jsme navští­vi­li měs­to Salisbu­ry s gotic­kou katedrá­lou, Poo­le, kde jsme se pla­vi­li na vyhlíd­ko­vé lodi, a Oce­a­nári­um v Bour­nemou­th, kde nás čeka­la obdi­vu­hod­ná podí­va­ná na žra­lo­ky, žel­vy, nebo tuč­ňá­ky.

Náš poby­tu v Ang­lii byl zakon­čen výle­tem do hlav­ní­ho měs­ta Lon­dý­na, kde jsme poby­li celý den, nacho­di­li přes tři­cet tisíc kro­ků a vidě­li jed­ny s nej­za­jí­ma­věj­ších pamá­tek, co jen může měs­to nabíd­nout. Poté už nás čeka­la pou­ze dlou­há ces­ta domů, ale vra­cí­me se se spous­tou krás­ných vzpo­mí­nek a zážit­ky na celý život.”


Uveřejněno

v

od