Na čem se všichni jistě shodneme, je fakt, že studium jazyků není jen o hodinách strávených nad učebnicemi. Klíčem k úspěchu je hlavně skutečný kontakt s danou kulturou a každodenním životem. V následujících řádcích se dozvíte, jak jsme strávili měsíc v Belgii, kam jsme se vydali v rámci programu Erasmus+ za zdokonalením naší francouzštiny.
V půlce září jsme úspěšně dorazili do valonského města Tournai, kde jsme nastoupili na místní gymnázium Athénée Royal Robert Campin. Už na konci prvního týdne jsme se cítili jako doma — škola na nás zapůsobila milým dojmem a vstřícnou atmosférou, udělali jsme si spoustu přátel a hlavně jsme začali oba pociťovat pokroky ve francouzštině.
Největším šokem byl pro nás asi místní školský systém — od toho našeho se liší poměrně hodně — výuka končí až pozdě odpoledne, používají se žákovské knížky a mezi hodinami nejsou přestávky. Studenti si ale zase mohou vybrat z poměrně velké nabídky zaměření studia, ve škole se nepřezouvají a navštěvují i předměty jako CPC (filozofie a občanství) nebo náboženství.
O víkendech jsme netvrdli na intru — navštívili jsme města po celé Belgii. Procestovali jsme nejen celé Flandry i Valonii, ale podívali jsme se i do Francie, konkrétně do Lille a Paříže. Cestovali jsme hlavně vlakem, k čemuž se dá podotknout snad jen to, že dochvilnost belgických drah je velmi srovnatelná s těmi českými.:-)
Pět týdnů se nám na začátku zdálo hodně, ale uteklo to jako nic, a jen co jsme si víc zvykli, už přišel čas se rozloučit. Tenhle pobyt nebyl jenom výlet do Belgie, ale i velká zkušenost, na kterou jen tak ani jeden z nás nezapomene. Jediné, co můžeme předat vám, jako našim spolužákům, je, že studium jazyka v zahraničí rozhodně stojí za to a můžeme ho oba vřele doporučit.
Au revoir!
Leona Procházková (4.C) a David Zbožínek (2.C)
